Pečky 2016 – osobní rekordy!

14.3.2016 at 19:44

Pečky jsou fajn a jezdíme tam moc rádi. Silniční desítka a to takřka rovině je ideálním místem k otestování formy na počátku jara. Letos jsme se tam vypravili již potřetí a opět jsme nebyli zklamáni.
Takže v sobotu 12. 3. 2016 vyrážíme brzy ráno okolo osmé z domova, neboť se potřebujeme stavit ještě v Lysé nad Labem ve včelařské prodejně pro nějaké potřeby na včelaření. Vyzvedáváme chovná dna pro dva úly, a když už jsme tam, přihazujeme ještě rojáček. Ten asi potřebovat letos zase budeme. Okolo půl desáté parkujeme v Pečkách a po bezproblémové prezenci jsme připraveni na závod.

Před startem

Před startem

Tomáš: Před závodem zavítáme do místního Tesca, kde si v řeznictví kupuji krásné dva balíky hovězích drštěk. Povedlo se mi to již loni a letos zase. Že by nová tradice? Dršťkovou polívku mám moc rád a sehnat i hospodě poctivou z pravých hovězích je celkem problém.
Před závodem mám cíl pokusit se již konečně prolomit hranici 40 minut. Jsem rozhodnut rozběhnout to okolo 3:50 minut na kilometr a pak se uvidí. Tedy vytvořit si v první půlce závodu trošku rezervu na případné zpomalení ve druhé části. Do pátého kilometru se mi běží moc hezky a mám tam rezervu cca 20 vteřin. Druhá půlka je již taková upracovanější, do běhu musím dávat o mnoho více úsilí, ale tempo stále držím. Na 8 kilometru mám k dobru cca 40 vteřin a to již vím, že to vyjde. K finiši síly již nenajdu a tak rovnoměrným tempem okolo 4:00 min/km probíhám cílem. Konečně jsem tu pro mne magickou hranici prolomil.

Jana: Můj cíl byl běžet pod 50 minut. A teď už by to mohlo být copy-paste Tomášova popisu s přidáním plus 1min/km. Jenže to tak není. Chtěla jsem si vzít mazácky hodinky s GPS- abych si jako hlídala čas na km. Nosím je jen ve velmi vzácných případech. Vlastně jsem je měla asi 3x. Protože mi trvalo dlouho, než se chytla GPS a měla jsem obavu, že to nenastavím před závodem, nechala jsem je běžet po čas rozbíhání, postávání apod. Vždyť potřebuji jen ohlídat čas na km, délku trasy znám. Před startem jsem ještě něco na hodinkách zmáčkla. A běžím, běžím jak o závod. A je to v háji. Hodinky ukazují strašný čas – přes 12 min/km, přidávám tedy , ale ouha na hodinkách je 13 ,pak 14 min/km. Čím víc makám, tím běžím pomaleji !!! Hodinky jsou rozbitý. Nechávám to být, zpomaluji a říkám si, že už jsem si před závodem stěžovala, že se necítím, tak to bude jen takový trénink a zkusím si cíl splnit  jinde. Jenže po 2,5 km mě předbíhá vodič na 45 min. Aha, dochází mi, že mám nastavené km za hod. Tady je vidět ta moje absolutní nezkušenost, neznalost, nevyzávoděnost.

Jana finišující

Jana finišující

Přemýšlím, jestli už jsem se stihla zakyselit, jak se píše v článcích  a jestli to vůbec dojdu. Po průběhu vodiče na 45 min  zpomaluji ještě více . Teď vím, že bych se měla držet kolem 12 km/hod, mírně přes -ale radši už na hodinky koukat nebudu.  Pár set metrů před obrátkou zjišťuji, že jsem asi zpomalila moc- vidím totiž opět vodiče na 45 min, jenže v protisměru . Tak opět přidávám.  Je tu závěrečná rovinka a zkouším “sprintovat” : jde to, jen nějak nejdou kolena nahoru, tak to spíš vypadá, že mám plno v kalhotách. Doma zjišťuji, že moje časy se pohybují v rozptylu  4:25 až 5:15 , bez ladu a skladu. Snad jen to, že druhá pětka byla výrazně pomalejší – až na poslední 2 km, kde se pohybuji kolem 4:45.  Vidím cíl, jen jsem si nevšimla, jestli už to bylo po 49 min nebo před. Nakonec oficiální čas byl 49:02 a real time 48:53. Mimochodem asi bych měla víc poslouchat svého manžela.

Závod se vyvedl. Oba jsme splnili své cíle, takže jsme odjížděli velmi spokojeni. Odpoledne jsme se ještě vyklusali cca 13 kilometrů se psem, takže perfektní běžecká sobota.

Výsledek:
Tomáš: 39:23 min
Jana: 48:53 min